Nic nepotěší tak jako nový pár bot. Když už chci opravdu originální model, je to někdy pěkná práce. Projížděla jsem zase internet, jestli nenarazím na nějaký opravdu originální e-shop, a objevila jsem opravdu zajímavé modely.

Co říkáte na lodičky v podobě ryb i s ocasem nebo na nazouvací Lamborghini? Určitě nejsou určeny pro každodenní nošení, ale rozhodně pobaví! A pokud nemáte na Lamborghini v žádné podobě, můžete si pořídit pěkný Opel. Čtěte dál »

Pamatujete si ještě na tu hru z raných školních let, kdy byly všechny holčičky nadšené z papírové panenky, k níž měly celou kolekci oblečků a různě je na ni přikládaly? Kombinovaly tak oblečení a probouzely v sobě módní cit. Doba jde dál, a protože internet je všemocný, našla jsem digitální verzi této hry. Čtěte dál »

Pamatuju si, když v Praze otevřeli první pobočku značky M.A.C. Hned jsem se šla podívat, proč je tak vychvalovaná, a kromě krásných stínů na oči si odnesla i zajímavou historku.

Čtěte dál »

Pamatujete si ještě, jak jsem se rozplývala nad originálními střevíčky Iron Fist z obchodu Liquid Store? K článku jsem nasadila i fotku, kde jsou žluté komiksové lodičky na vysokánském podpatku, a k ní přidala popisek, že už jsem si je objednala. Tak včera dorazily a jsou jedním slovem báječné. Vypadají ještě extravagantněji než na obrázku a jejich výška je opravdu závratná. Když jsem si je obula a chtěla se na sebe podívat do zrcadla, musela jsem sklonit hlavu, abych prošla dveřmi. Je to tím, že sama o sobě jsem hodně vysoká a obutá do tohoto nádherného páru měřím cca dva metry. Ráda bych vás proto poprosila, jestli nevíte o nějakém týpkovi měřícím přes dva metry, který by vzal mě a můj nový přírůstek ven.

Čtěte dál »

Osobně nechápu, jak někdo může zapomenout na jídlo. Ve svém okolí mám pár lidí, kteří se pravidelně zapomínají najíst, protože jsou zaneprázdnění. Ať už se jedná o kamarádku, co uklízí dnem i nocí, sportovního fanouška padajícího vyčerpáním do postele bez večeře nebo sestru, která je neustále napíchnutá na netu.

Čtěte dál »

Byla jsem na hiphopovém koncertě, kde jsem potkala svého bývalého kolegu, který se naprosto vyžívá v PSH a dalších podobných interpretech. Podle toho ladí nejen své oblečení, ale i gestikulaci a slovník.

Hned zkraje mě zpražil základními pokyny, jak bych se na koncertě (který se konal v Lávce) měla chovat. Tak zaprvé mi zakázal úsměv a přátelský výraz, protože hiphopeři se prý ze zásady mračí a tváří se gangstersky. Když slyšel, jak někomu vykám, dostala jsem další čočku. Všichni si tykají, protože kdybych komukoliv vykala, znamená to, že si o něm myslím, že je starý. Taky mi doporučil, abych víc říkala „what´s up“, „bitch“ a „yeah“ (naštěstí jen na koncertě – ale kamarád říkal, že třeba jeho máma při nedělním obědě oceňuje, když se synek přihlásí o přídavek knedlíků stylem: „Yeah, šoupni mi jich dalších pět!“). Oblečení mi naštěstí nezkritizoval, protože jsem se stihla připravit za pomoci MTV a taky těch správných obchodů.

Čtěte dál »